Při podávání přehledu pro ČSSZ je nutné doložení vedlejší činnosti
I při podnikání na vedlejší činnost je nutné plnit povinnosti s podnikáním spojené například pravidelné podávání Přehledu o příjmech a výdajích pro ČSSZ a v dané souvislosti je nutné taktéž vždy jednoznačně doložit, že se jedná o činnost vedlejší. Jinak hrozí problém s tím, že uvedené podnikání bude vnímáno jako činnost hlavní a může přijít i pokuta.
Povinnosti podávání přehledů a doložení některých skutečností se nelze vyhnout ani při vedlejší činnosti
Podnikání na vedlejší činnost může být pro OSVČ v mnohém výhodnější, jsou zde situace, kdy při určité výši hrubého zisku nemusí být vůbec hrazeno sociální pojištění a zdravotní pojištění se hradí jen ze skutečně dosažených příjmů. V prvním roce podnikání na vedlejší činnost není třeba zálohy řešit vůbec a doplatí se teprve po podání Přehledů o příjmech a výdajích až v roce následujícím.
Od některých nutných povinností se však osvobodit nelze ani, když jde o podnikání na vedlejší činnost. Uvedenými povinnostmi je podání přiznání k dani z příjmů a podání přehledů o příjmech a výdajích pro zdravotní pojišťovny a Přehledu pro ČSSZ respektive příslušnou Okresní správu sociálního zabezpečení. Současně je nutné, jak k přiznání, tak k přehledům doložit vše co doloženo být musí, protože jinak samozřejmě podnikateli hrozí sankce za neplnění povinností i to, že se mu z podnikání na vedlejší činnost, stane podnikání na činnost hlavní se vším, co k tomu patří včetně placení alespoň minimálních záloh.
I když jde o podnikání na činnost vedlejší přehledy a doložení vedlejší činnosti je nutné OSSZ odevzdat za každý rok nebo i část roku trvajícího podnikání
Přehledy o příjmech a výdajích jsou u podnikatelů zásadní listinou, podle níž se jim stanoví výše povinných odvodů na zdravotní a sociální pojistné. Jak je řečeno výše podnikatel, který má podnikání jako vedlejší výdělečnou činnost nemusí v průběhu prvního roku trvání podnikání řešit vůbec žádné odvody povinných záloh na pojistné, protože si povinnost případně doplatí právě podle toho, co vyjde v odevzdaných přehledech po skončení onoho prvního roku podnikání. Od druhého roku podnikání již OSVČ na vedlejší činnost musí pravidelně v zákonem stanovené lhůtě čili nejpozději do jednoho měsíce po podání přiznání k dani z příjmů odevzdat také přehledy o příjmech a výdajích. Přehledy je nutné odevzdat i tehdy pokud výdělečná činnost trvala jen po část roku. V případě vedlejší činnosti je však nezbytně nutné doložit k přehledům i doklad, že se skutečně jedná o podnikání na vedlejší činnost, protože jde o osobu, která je pro účely pojistného zaměstnancem, studentem, starobním či invalidním důchodcem, rodičem na rodičovské dovolené nebo osobou pečující o osobu blízkou závislou na péči ve stupni závislosti II až IV.
Dokladem vedlejší činnosti je tedy potvrzení o zaměstnání, potvrzení o pobírání důchodu, potvrzení o studiu, potvrzení o čerpání rodičovského příspěvku atd. Doložení vedlejší činnosti je nutné splnit nejpozději do jednoho měsíce po podání přehledu příslušné OSSZ.
Když není doloženo, že se jedná o podnikání vedlejší, je podnikání považováno za hlavní činnost a znamená to pravidelně povinně platit zálohu na sociální pojištění a může to znamenat též pokutu
Doložení skutečnosti, že se u OSVČ jedná o podnikání na vedlejší činnost je velmi zásadní a je třeba si jej ohlídat. Pokud totiž OSSZ nedostane k přehledu uvedený doklad, bude podnikání takové OSVČ automaticky považováno za podnikání na hlavní činnost. A podnikání na hlavní činnost vždy znamená platit povinné zálohy i na sociální pojištění nejméně v minimální zákonem stanovené výši. V roce 2022 je minimální záloha na sociální pojištění 2841 Kč za každý měsíc v roce. Za neplnění povinností, ať už je to nepodání přehledu či nehrazení pojistného, pokud hrazeno být má, hrozí OSVČ samozřejmě pokuty za neplnění povinností.
Pokud je výše daňového základu v podávaném přiznání u vedlejší činnosti do částky zákonem stanoveného limitu zálohy na sociální pojištění nebude nutné doplácet za rok uplynulý ani hradit pro rok následující
Pokud se jedná o podnikání na vedlejší činnost, tak pro sociální pojištění platí, že pokud příjmy z podnikání respektive základ daně nepřekročí určitou limitní částku, nebude nutné doplácet na sociálním pojištění za rok uplynulý ani hradit povinné zálohy v roce probíhajícím. Pokud tedy OSVČ v přehledu pro OSSZ podávaném za rok 2021 v roce 2022 vyjde částka příjmů do 85 058 Kč za celý rok podnikání, znamená to, že nemá na sociálním pojištění nedoplatky a nemusí v roce 2022 hradit zálohy na toto pojištění. Pro rok 2022 čili přehledy podávané v roce 2023 už bude platit limit 93 387 Kč.
Podobné články
Změnu výše záloh na sociální pojištění bude od roku 2024 nutné udělat už za leden a nepůjde o změnu jedinou
OSVČ, které plánují v podnikání pokračovat i v roce 2024, by měli věnovat pozornost několika důležitým změnám…
Více informací
Konsolidační balíček a jeho nejdůležitější změny v roce 2024
Konsolidační balíček úsporných opatření v minulých dnech schválili senátoři a čeká tedy už jen na podpis…
Více informací
Limit pro neplacení sociálního pojištění při vedlejším podnikání v roce 2024 stoupne
Při podnikání na vedlejší činnost OSVČ zcela legálně nemusí odvádět státu sociální pojištění z tohoto…
Více informací
Spolupráci s OSVČ je třeba jistit správnou smlouvou, aby nešlo o švarcsystém
Spolupráci s OSVČ si firmy musí stále bedlivě střežit, aby vždy probíhala zákonnou cestou na základě platných…
Více informací
