Nestabilní zaměstnání rychleji propouští k tělu dopady krize a stálé zaměstnání naopak v boji s krizí prospívá
Stabilní zaměstnání třeba i za menší příjem je zvláště v období krize obrovskou devizou, a že to měrou vrchovatou platí také v době koronaviru, přiznává i odborník.
Stálé zaměstnání může pomáhat zvládat nejrůznější dopady krize, ale je nutné mu dát prostor k rozvoji správně nastaveným kurzarbeitem či větší motivací firem k využívání práce z domova
Nejen realita, ale i nejrůznější odborné průzkumy potvrzují, že stálé zaměstnání je v krizové době obrovským pomocníkem v řešení problémů, které přináší současné těžké období způsobené koronavirem. Toto těžké období strachu o zdraví i ekonomických nejistot se v nějaké míře dotýká snad už každého dospělého jedince a v nemalé míře už zasahuje i jedince ještě ne zcela dospělé. Plnou a často až zničující silou dopadají tyto nepříjemnosti na osoby s nestálým či dokonce jen příležitostným zaměstnáním a také na mnoho OSVČ, které se na hlavní činnost věnují podnikání v oborech, které krize těžce poznamenala například v restauračních a hotelových službách, cestovním ruchu a podobně.
Stálé zaměstnání byť třeba i s menším avšak jistým příjmem může významně pomáhat i třeba v boji s depresí a řešením problémů rodinných i jiných. Jistota zaměstnání zvyšuje sebevědomí a jednoznačně snáze se s ní řeší záležitosti splácení nejrůznějších půjček a úvěrů. Naopak více než 13 procent lidí, kteří mají zaměstnání na dohody či jinak dočasné se už nyní obává, chvíle až skončí vládou povolený dočasný odklad splátek úvěrů a hypoték. Většina dotčených již nyní přiznává, že nebudou mít z čeho začít znovu splácet.
Jenže, aby stálé zaměstnání mohlo být stálé, a mohlo konat uvedenou blahodárnou službu zaměstnancům, musí k tomu mít vytvořeny náležité podmínky, o které se jedinec může opřít. Jednou z těchto klíčových opor má být plánovaný kurzarbeit, který ovšem potřebuje dobré nastavení, které zatím tak úplně nemá. Kurzarbeit je zkrácená práce v době krizových okamžiků způsobených nejrůznějšími pohromami. Při uvedeném systému platí zaměstnavatel zaměstnancům jen část zaslouženého výdělku a zbytek mzdy doplácí stát. Kurzarbeit v současném zákonném nastavení by měl začít svoji úlohu plnit již od listopadu 2020. Jenže o jeho spouštění má rozhodovat vláda, která zřejmě ještě hodlá se spuštěním čekat. Další problém může být minimum práce jen jeden den v týdnu, což nemusí stačit k dostatečnému vytvoření pevné vazby mezi zaměstnanci a zaměstnavateli, která jistí nepropouštění zaměstnanců.
Větší posílení by potřebovala i práce z domova, respektive to, aby zaměstnavatelé tento způsob zaměstnávání více používali v praxi jako jednu z běžných variant. Zatím se velmi často stává, že zaměstnavatelé práci z domova považují spíše jen za nutné zlo vynucené krizí, při němž však zaměstnanci nepracují tak úplně naplno, protože se hůře provádí jejich kontrola.
Podobné články
Zaměstnavatel nemůže zaměstnancům povinnost očkování proti Covidu hromadně nařídit
I když mnoho zaměstnavatelů by bylo rádo, aby se pokud možno všichni jejich zaměstnanci nechali očkovat proti…
Více informací
Pracovní úrazy se dějí i v době covidu a nárok na odškodnění je i při zranění na home office
Pracovní úrazy jsou velmi nepříjemná záležitost a mohou se v nejrůznější podobě pracovníkovi stát, i když…
Více informací
Rodičovský příspěvek lze pobírat a současně být zaměstnán, a když jsou splněny podmínky, náleží také nemocenská
Rodičovský příspěvek je dávkou sociální podpory pro rodiče pečující o dítě do čtyř v případě…
Více informací
Práce vždy musí mít také hranice, jinak ohrožuje život
Světová zdravotnická organizace a Mezinárodní organizace práce upozorňují, že zvláště v době pandemie je nutné…
Více informací
