Rok 2026 a jeho změny pro podnikatele i nepodnikající veřejnost
Rok 2026 představuje pro českou ekonomiku a společnost další významný milník v oblasti legislativních úprav, které zasahují prakticky všechny skupiny obyvatelstva. Jedná se o rozsáhlý soubor změn, které se dotýkají nejrůznějších oblastí – od daňové problematiky přes systém sociálního a zdravotního pojištění až po zcela nové přístupy k administrativním povinnostem. Tyto změny vyžadují zvýšenou pozornost nejen od podnikatelů a zaměstnavatelů, kteří musí přizpůsobit své podnikatelské procesy a administrativní postupy novým pravidlům, ale také od běžných občanů, jejichž každodenní život může být těmito úpravami výrazně ovlivněn. Legislativní úpravy roku 2026 pokrývají široké spektrum oblastí včetně daňového systému, pojistného na sociální a zdravotní pojištění, dávkového systému, pracovněprávních vztahů a mnoha dalších aspektů ekonomického a sociálního fungování státu.
Navýšení záloh na povinné pojistné odvody pro OSVČ
Osoby samostatně výdělečně činné, které provozují svou podnikatelskou aktivitu na hlavní činnost, čelí od začátku roku 2026 povinnosti zvýšit své měsíční zálohy na zdravotní pojištění. Tato každoroční úprava záloh reflektuje změny v ekonomických parametrech a průměrných mzdách v ekonomice. Konkrétně musí podnikatelé podnikající na hlavní činnost odvádět již za měsíc leden 2026 minimální zálohu ve výši 3 306 korun měsíčně, což představuje nárůst oproti předchozímu roku. Toto navýšení je pro podnikatele povinné a jeho nedodržení může vést k sankcím ze strany zdravotních pojišťoven. Podnikatelé by proto měli v prvních dnech nového roku zkontrolovat své trvalé příkazy a automatické platby, aby zajistili správné odvedení nové výše zálohy. Je důležité si uvědomit, že tato změna se týká pouze OSVČ s hlavní činností, zatímco podnikatelé s vedlejší činností mají odlišný režim pojistného.
Změny v zálohovém systému sociálního pojištění budou zřejmě dvojí
Oblast sociálního pojištění přináší pro rok 2026 poněkud složitější úpravu zálohovacího systému pro osoby samostatně výdělečně činné. Na začátku kalendářního roku 2026 je nutné navýšit minimální měsíční zálohu na sociální pojištění na částku 5 720 korun měsíčně. Tato výše však nebude platit po celý kalendářní rok, což představuje určitou novinku oproti dosavadní praxi. V průběhu dalších měsíců roku 2026 by mělo podle aktuálních legislativních předpokladů dojít ke snížení této povinné měsíční platby na částku 5 005 korun měsíčně. Tento dvoustupňový systém může pro některé podnikatele představovat administrativní komplikaci, protože budou muset v průběhu roku upravit své platební příkazy a sledovat aktuální předpisy, které přesně stanoví, od kterého měsíce dojde ke snížení zálohy. Podnikatelé by proto měli věnovat zvýšenou pozornost komunikaci ze strany České správy sociálního zabezpečení, která by měla včas informovat o konkrétním termínu změny výše zálohy.
Úpravy měsíčních plateb v systému paušální daně v prvním pásmu
Podnikatelé, kteří využívají zjednodušený režim paušální daně, musí v roce 2026 počítat s částečnými změnami ve výši svých povinných měsíčních odvodů. Tento režim, který byl zaveden s cílem zjednodušit administrativu drobným podnikatelům, má tři pásma podle výše příjmů a podnikatelské aktivity. Změna se však v roce 2026 týká pouze podnikatelů zařazených v základním prvním pásmu, kteří musí zvýšit svou měsíční paušální platbu na částku 9 162 korun měsíčně. Tato částka v sobě zahrnuje daň z příjmů, zdravotní pojištění i sociální pojištění, což je hlavní výhodou tohoto režimu oproti standardnímu způsobu zdanění. Podnikatelé zařazení ve druhém nebo třetím pásmu paušální daně si však mohou oddechnout, protože pro ně se výše povinné měsíční platby oproti roku 2025 nemění a zůstává na stejné úrovni. Je důležité, aby si podnikatelé pravidelně kontrolovali, zda vzhledem ke své podnikatelské aktivitě a dosahovaným příjmům stále splňují podmínky pro zařazení do daného pásma paušálního režimu.
Povinná elektronizace přehledů pro zdravotní pojišťovny
Rok 2026 přináší zásadní změnu v podobě, jakou musí podnikatelé předkládat svým zdravotním pojišťovnám každoroční povinné přehledy o výši svého daňového základu. Tento dokument, který podnikatelé běžně označují zkráceně jako „přehled pro zdravotní pojišťovnu", musí být od roku 2026 odevzdáván výhradně v elektronické podobě prostřednictvím elektronických systémů zdravotních pojišťoven. Tato změna je v souladu s celkovým trendem digitalizace veřejné správy a navazuje na podobné kroky, které byly již dříve realizovány v oblasti přehledů pro Českou správu sociálního zabezpečení. Papírová forma podání již není zdravotními pojišťovnami akceptována, což znamená, že všichni podnikatelé musí mít zajištěn přístup k elektronickým službám své zdravotní pojišťovny, včetně potřebných elektronických podpisů nebo jiných forem autentizace. Tato změna může představovat výzvu především pro starší podnikatele nebo osoby s omezeným přístupem k digitálním technologiím, kteří budou možná potřebovat pomoc s nastavením elektronického přístupu.
Zrušení možnosti hotovostních plateb zdravotního pojištění
Jedna z nejzásadnějších změn roku 2026, která se dotýká nejen podnikatelů, ale i nepodnikajících osob, spočívá ve způsobu úhrady zdravotního pojištění. Od začátku roku 2026 již není možné hradit zdravotní pojištění v hotovosti na pobočkách zdravotních pojišťoven či v jejich pokladnách. Všechny platby zdravotního pojištění musí být prováděny výhradně bezhotovostně, tedy bankovním převodem nebo trvalým příkazem z bankovního účtu. Toto opatření je součástí širší strategie státu na omezení hotovostních transakcí a zvýšení transparentnosti finančních toků. Pro některé skupiny obyvatel, zejména seniory nebo osoby žijící v odlehlých oblastech, kteří dosud preferovali hotovostní platby na pobočkách pojišťoven, může tato změna představovat určitou komplikaci. Všichni plátci pojistného si proto musí zajistit funkční bankovní účet a nastavit si pravidelné platby či trvalé příkazy na úhradu zdravotního pojištění, aby předešli prodlevám v platbách a možným sankcím.
Novelizace zákona o DPH v klíčových paragrafech
Oblast daně z přidané hodnoty zaznamenává v roce 2026 několik významných legislativních změn, které by neměly uniknout pozornosti podnikatelů a firem pracujících s DPH. Konkrétně se jedná o změny v paragrafech 54, 66, 80 a 83 zákona o DPH, které upravují různé aspekty zdanění. Novely se zaměřují především na oblast osvobození finančních činností od DPH, kde dochází k upřesnění definic a rozsahu osvobození. Dále jsou upravena pravidla týkající se vývozu zboží, což je relevantní zejména pro firmy obchodující se zahraničím. Třetí významnou oblastí změn je systém vracení daně, kde došlo k úpravám procesů a lhůt. Tyto změny v zákoně o DPH vyžadují od podnikatelů a zejména od účetních oddělení firem pečlivé prostudování novelizovaných ustanovení a případné přizpůsobení interních postupů a účetních systémů. Je doporučeno konzultovat dopad těchto změn s daňovými poradci nebo specializovanými účetními, aby nedošlo k neúmyslnému porušení zákona a následnému postihu ze strany finančních úřadů.
Změny v povinnostech auditu účetních jednotek
Významnou úlevou pro menší a střední firmy by měly být změny v kategorizaci účetních jednotek a s tím související úpravy povinnosti podstoupit každoroční audit účetní závěrky. V roce 2026 došlo ke zvýšení limitních hodnot, které určují, zda je firma povinna nechat si své účetnictví auditovat nezávislým auditorem. Konkrétně se zvýšila hranice ročního obratu, kterou musí firma dosáhnout, aby splnila kritérium pro povinný audit, a stejně tak se zvýšila i hranice celkové výše aktiv v rozvaze společnosti. Tyto změny znamenají, že řada menších a středních firem, které dosud musely kvůli těsně překročeným limitům absolvovat nákladný a administrativně náročný audit, nově pod nové limity spadne a bude od této povinnosti osvobozena. Pro tyto firmy to představuje nejen úsporu finančních prostředků, které jinak musely vynakládat na odměny auditorských společností, ale také snížení administrativní zátěže a časových nároků spojených s přípravou na audit a jeho absolvováním. Na druhou stranu je třeba poznamenat, že některé firmy mohou mít povinnost auditu uloženou z jiných důvodů, například na základě požadavků společníků, bank či jiných subjektů.
Zavedení Jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatelů
Nejvýznamnější administrativní novinkou pro zaměstnavatele v roce 2026 je bezpochyby zavedení takzvaného Jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatelů, jehož praktické používání bude spuštěno od začátku dubna 2026. Tento nový systém má za cíl zásadně zjednodušit a zefektivnit agendu spojenou s nahlašováním údajů o zaměstnancích různým státním institucím. Dosavadní stav, kdy museli zaměstnavatelé vyplňovat desítky různých formulářů pro Českou správu sociálního zabezpečení, zdravotní pojišťovny, finanční úřady a další instituce, byl dlouhodobě kritizován jako nadměrně byrokratický a administrativně náročný. Nové Jednotné měsíční hlášení by mělo všechny tyto různorodé formuláře a hlášení nahradit jediným komplexním formulářem, do kterého zaměstnavatel zadá všechny potřebné údaje pouze jednou. Systém pak automaticky distribuuje příslušné informace všem relevantním státním institucím. Tato změna by měla zaměstnavatelům ušetřit značné množství času a snížit riziko chyb vznikajících při opakovaném zadávání stejných údajů do různých formulářů. Implementace systému však bude vyžadovat určité počáteční úsilí ze strany zaměstnavatelů, kteří se budou muset seznámit s novým rozhraním a postupy.
Pravidelné zvýšení minimální mzdy
Od 1. ledna 2026 vstoupilo v platnost další pravidelné každoroční navýšení minimální mzdy, které zaměstnavatelé musí zohlednit při odměňování svých zaměstnanců. Minimální mzda pro zaměstnance pracujące na plný úvazek, tedy při standardní týdenní pracovní době 40 hodin, nově činí 22 400 korun hrubého v měsíčním vyjádření. Toto zvýšení minimální mzdy je stanoveno ze zákona a zaměstnavatelé jsou povinni upravit mzdy všech svých zaměstnanců tak, aby žádný z nich při odpracování plného úvazku nedostával měsíční odměnu nižší než tento stanovený limit. Navýšení minimální mzdy má přímý dopad nejen na zaměstnance s nejnižšími příjmy, ale ovlivňuje také celou škálu dalších zákonných nároků a odvodů, které jsou na minimální mzdu navázány. Zaměstnavatelé musí tuto změnu promítnout do svých mzdových systémů a zajistit, aby všechny výplatní pásky za měsíc leden a následující měsíce roku 2026 již reflektovaly novou výši minimální mzdy. Pro zaměstnavatele s velkým počtem zaměstnanců odměňovaných minimální mzdou může tato změna představovat nezanedbatelné zvýšení mzdových nákladů.
Zjednodušení nahlašování v oblasti zdravotního pojištění
V oblasti povinností zaměstnavatelů souvisejících se zdravotním pojištěním jejich zaměstnanců došlo v roce 2026 k několika významným změnám, které navazují na celkový proces elektronizace a zjednodušování administrativy. Zaměstnavatelé, kteří mají ze zákona povinnost pravidelně odvádět zdravotní pojištění za své zaměstnance a nahlašovat zdravotním pojišťovnám různé skutečnosti týkající se pojištěnců, budou od roku 2026 moci využít výhod nového systému. Díky zavedení elektronického Jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatelů budou moci zaměstnavatelé nahlašovat zdravotním pojišťovnám méně skutečností samostatně, respektive tyto informace budou pouze jednou zahrnuty do Jednotného hlášení a odtud budou automaticky distribuovány zdravotním pojišťovnám. Tím odpadá dosavadní nutnost zadávat stejné údaje duplicitně – jednou pro systém sociálního zabezpečení a podruhé pro zdravotní pojišťovny. Toto zjednodušení by mělo významně snížit administrativní zátěž zaměstnavatelů a minimalizovat riziko nesouladu v údajích hlášených různým institucím. Zaměstnavatelé by však měli pečlivě sledovat implementaci tohoto systému a případné přechodné úpravy.
Elektronické nahlašování pracovních úrazů
Od 1. ledna 2026 vstoupila v platnost nová povinnost zaměstnavatelů týkající se hlášení pracovních úrazů jejich zaměstnanců. Všechny pracovní úrazy, ke kterým dojde na pracovišti nebo při výkonu pracovních povinností, musí zaměstnavatelé od tohoto data nahlašovat výhradně elektronickou formou. Pro tento účel byl vytvořen specializovaný portál, který provozuje Státní úřad inspekce práce. Hlavní výhodou tohoto nového systému je, že zaměstnavatel zadá informace o pracovním úrazu pouze jednou do tohoto centrálního portálu a systém pak automaticky distribuuje příslušné údaje všem relevantním institucím najednou – tedy nejen inspekci práce, ale také příslušné zdravotní pojišťovně, České správě sociálního zabezpečení a případně dalším orgánům, které mají ze zákona nárok na informace o pracovním úrazu. Tato změna eliminuje dosavadní praxi, kdy musel zaměstnavatel hlásit tentýž úraz několika různým institucím samostatně, často s odlišnými formuláři a lhůtami. Elektronický systém také umožňuje rychlejší a efektivnější zpracování informací o pracovních úrazech a vytváření statistik na národní úrovni. Zaměstnavatelé by se měli s novým portálem seznámit ještě před tím, než budou nuceni jej použít v případě skutečného úrazu.
Aktualizace zahraničního stravného pro pracovní cesty
Zaměstnavatelé, kteří vysílají své zaměstnance na pracovní cesty do zahraničí, musí v roce 2026 věnovat pozornost změnám ve výši zahraničního stravného pro některé země. Zahraniční stravné představuje náhradu zvýšených nákladů na stravování, které vznikají zaměstnancům při služebních cestách mimo území České republiky. Výše tohoto stravného je stanovena pro každou zemi zvlášť ve vyhlášce Ministerstva práce a sociálních věcí a pravidelně se aktualizuje podle změn cenových hladin v jednotlivých zemích. Pro rok 2026 došlo ke zvýšení sazeb stravného pro celou řadu zemí, včetně například našeho sousedního Slovenska. Zaměstnavatelé jsou povinni poskytovat svým zaměstnancům stravné v aktuální zákonem stanovené výši, proto musí průběžně sledovat aktuální vyhlášku a upravovat výši poskytovaného stravného podle toho, do které země zaměstnance vysílají. Nedodržení správné výše stravného by mohlo vést k nespokojenosti zaměstnanců nebo k problémům s daňovými orgány, pokud by zaměstnavatel poskytoval stravné v nesprávné výši. Personální a mzdová oddělení by proto měla mít vždy k dispozici aktuální tabulku zahraničního stravného.
Speciální režim dohod o provedení práce v zemědělství
Rok 2026 přináší zcela nový a specifický systém uplatňování dohod o provedení práce pro vybraný segment zemědělského sektoru. Tato novinka je určena konkrétně zemědělským podnikatelům, kteří se zabývají produkcí plodin z oblasti ovoce a zeleniny, které jsou charakteristické velmi vysokou pracností, zejména v období sklizně. Pro tyto podnikatele byla vytvořena možnost využívat speciální režim dohod o provedení práce s podstatně výhodnějšími parametry než u standardních dohod. Zásadní výhodou tohoto nového speciálního režimu je dramatické navýšení maximálního limitu hodin, které mohou být v jeho rámci odpracovány během jednoho kalendářního roku. Zatímco standardní dohoda o provedení práce má zákonem stanoven limit 300 hodin ročně, nový speciální režim pro zemědělství tento limit výrazně zvyšuje, což umožňuje zaměstnavatelům lépe pokrýt sezónní nárůst potřeby pracovních sil zejména při sklizni. Tento speciální režim bude možné začít využívat od jara 2026, což odpovídá začátku hlavní sezóny v ovocnářství a zelinářství. Zemědělští podnikatelé by měli pečlivě prostudovat podmínky a omezení tohoto režimu, aby jej mohli efektivně využít.
Zavedení zaměstnaneckých opčních programů
Od 1. ledna 2026 byl do českého právního řádu implementován zcela nový institut zaměstnaneckých akciových opčních programů, které představují moderní a atraktivní formu motivace a odměňování zaměstnanců. Tento daňově zvýhodněný režim umožňuje zaměstnavatelům nabídnout svým klíčovým zaměstnancům možnost získat podíl na vlastnictví společnosti prostřednictvím zaměstnaneckých akcií nebo opcí na jejich nákup za zvýhodněných podmínek. Hlavní myšlenkou tohoto konceptu je motivovat zaměstnance k dlouhodobému výkonu a loajalitě vůči společnosti tím, že se stanou jejími spoluvlastníky a budou tak přímo participovat na prosperity firmy. Pokud se firmě daří a její hodnota roste, roste i hodnota akcií držených zaměstnanci, což vytváří přímou vazbu mezi úspěchem společnosti a osobním prospěchem zaměstnance. Daňové zvýhodnění tohoto režimu znamená, že zaměstnanci, kteří získají akcie nebo opce v rámci zaměstnaneckého programu, nemusí okamžitě platit daň z jejich hodnoty, ale daňová povinnost může být odložena například až do okamžiku prodeje akcií. Tento institut je v zahraničí velmi rozšířený zejména v technologických společnostech a start-upech, nyní se stává dostupným i v České republice.
Zvýšení daňového osvobození zaměstnaneckých benefitů
Zaměstnanci a zaměstnavatelé mohou v roce 2026 těžit z výhodnějšího daňového režimu v oblasti zaměstnaneckých benefitů, což souvisí se zvýšením průměrné mzdy v ekonomice, na kterou jsou limity daňového osvobození navázány. Zaměstnanecké benefity představují různé formy plnění, které zaměstnavatel poskytuje svým zaměstnancům nad rámec běžné mzdy, a které jsou za určitých podmínek osvobozeny od daně z příjmů i od odvodů na sociální a zdravotní pojištění. V roce 2026 se zvýšila hranice osvobození pro různé typy benefitů. Zaměstnanci mohou získat daňově výhodnější příspěvky na sportovní a kulturní aktivity, což zahrnuje například permanentky do fitness center, vstupenky na sportovní nebo kulturní akce nebo členství v různých klubech. Ještě výraznější zvýšení se týká oblasti zdravotních benefitů, kde zaměstnanci mohou za rok 2026 získat od svého zaměstnavatele až 48 967 korun ročně na různé zdravotní účely v podobě například poukazů na očkování, příspěvků na vitamíny a doplňky stravy, rehabilitace, masáže, relaxační procedury či jinou zdravotní péči, která není hrazena z veřejného zdravotního pojištění. Pro zaměstnavatele představují tyto benefity atraktivní nástroj motivace zaměstnanců, protože jsou pro zaměstnance daňově výhodnější než ekvivalentní zvýšení hrubé mzdy.
Vyšší limit příjmů bez odvodů u dohod o provedení práce
Osoby, které jsou v roce 2026 zaměstnávány na základě dohody o provedení práce (DPP), si mohou nově vydělat o téměř 500 korun měsíčně více, aniž by jim vznikla povinnost odvádět zdravotní a sociální pojištění. Dohoda o provedení práce je specifickou formou pracovněprávního vztahu, která je vhodná pro příležitostné nebo krátkodobé pracovní aktivity. Jednou z výhod DPP je, že pokud měsíční odměna nepřesáhne stanovený limit, nevzniká z ní povinnost odvádět pojistné na sociální a zdravotní pojištění, což je výhodné jak pro zaměstnance, který si ponechá vyšší čistou odměnu, tak pro zaměstnavatele, který nemusí platit pojistné za zaměstnance. V roce 2026 se tento limit zvýšil v návaznosti na růst průměrné mzdy, což znamená, že osoby pracující na DPP mohou vydělat více, než tomu bylo v předchozím roce, a přitom stále zůstat pod hranicí vzniku povinnosti pojistného. Na druhou stranu u dohod o pracovní činnosti (DPČ) k žádné změně limitů oproti předchozímu roku nedošlo, takže podmínky pro tento typ dohody zůstávají beze změny. Toto rozlišení je důležité, aby zaměstnavatelé i zaměstnanci věděli, který typ dohody je pro jejich situaci výhodnější.
Změny v platbě zdravotního pojištění za pečující rodiče
Nepříjemnou změnou pro určitou skupinu rodičů je zrušení jejich statusu státního pojištěnce s účinností od 1. ledna 2026. Konkrétně se tato změna týká rodičů, kteří zůstávají doma a osobně se starají o zdravé děti starší sedmi let. Dosud za tyto rodiče hradil zdravotní pojištění stát jako za takzvané státní pojištěnce, podobně jako je tomu u důchodců, žen na mateřské dovolené, nezaměstnaných evidovaných na úřadu práce a dalších kategorií. Od roku 2026 však tato kategoria zanikla a rodiče pečující o zdravé děti starší sedmi let musí zajistit úhradu svého zdravotního pojištění jiným způsobem. Mají v zásadě tři možnosti – buď si najdou zaměstnání, a pak bude pojistné za ně odvádět zaměstnavatel jako součást mzdových odvodů, nebo začnou podnikat jako osoby samostatně výdělečně činné a budou si pojistné hradit v rámci svých podnikatelských odvodů, nebo pokud nemají příjem z výdělečné činnosti, musí si platit zdravotní pojištění jako takzvané osoby bez zdanitelných příjmů (OBZP), což představuje měsíční platbu v minimální výši. Tato změna má motivovat rodiče starších dětí k návratu na trh práce a k ekonomické aktivitě.
Pravidelná valorizace důchodů a zavedení minimálních důchodů
Oblast důchodového systému zaznamenala v lednu 2026 dvě významné změny. Zaprvé došlo k pravidelnému každoročnímu zvýšení všech vyplácených důchodů o pevnou částku 240 korun měsíčně pro všechny důchodce bez ohledu na typ důchodu nebo jeho výši. Tato pravidelná valorizace je mechanismem, kterým stát zajišťuje, že kupní síla důchodů neklesá v důsledku inflace a růstu cenové hladiny. Zvýšení o 240 korun se týká všech typů důchodů – tedy starobních důchodů, invalidních důchodů, vdovských a vdoveckých důchodů i sirotčích důchodů. Druhou, ještě významnější změnou, je zavedení institutu minimálních důchodů, který v českém důchodovém systému doposud neexistoval. Minimální důchody garantují, že žádný vyplácený důchod neklesne pod určitou stanovenou minimální hranici, což má zabránit situacím, kdy by senioři s nízkými důchody čelili existenčním problémům. Tento systém minimálních důchodů se vztahuje na všechny druhy důchodů a zajišťuje tak základní sociální jistotu všem důchodcům. Je třeba poznamenat, že minimální důchod nemusí nutně znamenat zvýšení pro všechny důchodce, ale pouze pro ty, jejichž dosavadní důchod byl pod nově stanovenou minimální hranicí.
Implementace nového systému sociální Superdávky
V květnu 2026 vstoupí do fáze výplaty zcela nový systém sociální podpory, který představuje radikální přeměnu dosavadního systému sociálních dávek. Tento projekt, jehož příprava byla zahájena již v říjnu 2025, má za cíl zjednodušit a zefektivnit poskytování sociální podpory osobám nacházejícím se v různých náročných životních situacích. Klíčovou změnou je sloučení několika dosud samostatných dávek do jedné komplexní takzvané Superdávky. Konkrétně se do této nové dávky slijí dávky na bydlení, které dosud pomáhaly nízkopříjmovým domácnostem hradit náklady na bydlení, dávky na živobytí, které zajišťovaly základní existenční minimum, a přídavky na děti, které byly poskytovány rodinám s dětmi. Sloučením těchto dávek do jediné Superdávky by mělo dojít k výraznému zjednodušení administrativy jak pro žadatele, kteří budou muset podávat pouze jednu žádost místo několika samostatných žádostí o různé dávky, tak pro úřady práce, které budou posuzovat a vyplácet pouze jednu dávku. Systém by měl také lépe reagovat na změny v životní situaci příjemců a automaticky upravovat výši dávky podle aktuálních příjmů a potřeb domácnosti. Přechodné období od října 2025 do května 2026 slouží k technické přípravě systémů a převodu stávajících příjemců do nového režimu.
Zvýšení rodičovského příspěvku pro rodiče s vícerčaty
Poslední významnou změnou pro rok 2026 je zavedení vyššího rodičovského příspěvku pro rodiče, kterým se narodí více dětí najednou, tedy dvojčata, trojčata či další vícerčata. Rodičovský příspěvek je dávka, kterou stát vyplácí rodičům, kteří osobně pečují o dítě do jeho tří let věku a po tuto dobu zůstávají doma na rodičovské dovolené. Celková výše tohoto příspěvku byla dlouhodobě stanovena na 350 000 korun na jedno dítě, přičemž rodiče si mohli vybrat, zda budou pobírat vyšší měsíční částku po kratší dobu, nebo nižší měsíční částku rozloženou až do tří let dítěte. Pro rodiče s vícerčaty však péče o děti představuje mnohem větší zátěž i vyšší náklady, protože musí současně pečovat o dvě či více dětí stejného věku. Z tohoto důvodu byl od začátku roku 2026 zaveden systém, který rodičům s vícerčaty přiznává celkově vyšší rodičovský příspěvek ve výši 700 000 korun. Tato částka odpovídá dvojnásobku standardního rodičovského příspěvku, což by mělo lépe reflektovat náklady a náročnost péče o vícerčata. Je však důležité zdůraznit, že pro rodiče, kterým se narodilo pouze jedno dítě, se výše rodičovského příspěvku oproti předchozím letům nezměnila a zůstává na částce 350 000 korun celkem. Toto opatření má podpořit rodiny s vícerčaty a usnadnit jim náročné první roky péče o děti.
